Who I am? I'm a 15 y.o girl. I'm from Prague. And I'm bloger.
Who's more? )




6.12. aneb pokud máte angínu necourejte po městě.

6. prosince 2010 v 19:01 | Teruš |  deníček
aaa
...:Kind of magic:...

Ahoj. Od pátku jsem vám nepsala. No vlastně ani nevím co už jsem dělala. :D
Ale vím co jsem dělala včera. (5.12.) Jelikož byl Mikuláš a já už byla s mou Natálkou měsíc domluvená, byla jsem s ní. Přibrali jsme ještě dva kluky, z čehoš jeden je její nejlepší kamarád od malička a druhej její idol. Nejlepší kamarád, kterej je mimochodem nesmírně roztomilej, přibral svého brášku. Dobře no. Tak jsme jeli. Na Václavák. Pak na Staromák. (Kde si Eda zkusil koupit medovinu, a pak se vrátil s tím, že chtěj občanku.)
  V průběhu cesty jsme si dělali srandu z Míšovýho ruskýho kožichu a jeho kulichu. On nás za to odměnil tím, že celou cestu srovnával Prahu s jeho rodným Přerovem.
Když jsme se od něj dozvěděli, že staromák stojí za velký kulový, chtěl už na metro. Pak ale v dálce něco zahlídl: Terezkoo co to jee??
"Zlatoo.. to je pražskej hrad"
"Joo tam jdemee!"
 No a tak jsme kvůli Míšovi šli na Pražskej Hrad. Vzali jsme to přes Karlák. Kde má milovaná Natálka schodila plechovku nákýmu borcovi na hlavu. Trošku jsme si popoběhli. :D
 Pak jsme bloudili uličkama pod Pražským Hradem. Došli jsme k náké slepé hospodě U zlaté studně. Kde se mě Míšán pokusil zabít zrzlým sněhem. Ach ta láska.
 Nakonec jsme našli schody. S trochou námahy jsme je vyšli. Šťastný Michálek si sáhnul na vrchol (Hrad). A zase jsme se vydali zpět.
 To už začínal být mírně protivný. Že ho bolí nohy. Že je vedu špatně. Že chce na metro. Že je to dáálka.
Naty řekla: Michale! Jestli nebudeš zbytek cesty držet hubu tak nepojedeš metrem!
A bylo to. On vážně mlčel. Tak jsme zase přešli most. Popravdě, neměla jsem ponětí kudy jsme šli. Ale mířili jsme k Národní Třídě. Když se mě zeptali, kde maj metro, řekla jsem:
Tady jezdí devítka!
Kdo jede devítkou?
JÁÁ! :DDD
 Samozřejmě jsem si z těch Moraváků vystřelila:DD Metro tam vážně měli:D A dokonce žlutéé:D
Samozřejmě ten jedinej pražák co tam byl, Kubíček, celou cestu skoro nepromluvil a prohlídku Prahy nechal na mě. :D Takže my dva pražáci jsme si za celou cestu odnesli spoustu informací o Přerově, naučili se pár moravských výrazů a dozvěděli se že Praha stojí za ho*no.
 Když jsme se rozloučili, všichni jeli metrem jen já tou svou tramvají. Bylo skoro 9. Na to, že jsem měla být doma v 8 a tramvaj ke mě jede skoro půl hodky. Hezké.
.
.
.
Sotva přijdu domu, Natálka mi začala na fb básnit o tom jak si dali s Kubíčkem v metru pusinku.
A první Michálkova věta co mi napsal byla: Tys mi nedala pusu. .. Odepsala jsem: Až nebudeš mít ten kožich.
.
.
Jediného koho zajímalo, jak jsem třeba dojela, byl Kubíček. .. A tak se pozná přátelství :))

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama